Pozvánka na výstavu: Karel Dokoupil – Iluze v umění

Ing. arch. Karel Dokoupil celý profesní život pracoval jako architekt a vedoucí architektonického ateliéru „C“ ve zlínském S-projektu. Před pár lety si našel cestu k jiné zálibě – začal malovat.

Karel Dokoupil se narodil v roce 1943 v Blansku, bydlištěm i profesním zázemím se mu stal Zlín. Žije a tvoří v Kostelci u Zlína v domě, ve kterém má i svůj vlastní ateliér. Veřejnosti představil svou tvorbu na první velké výstavě v roce 2011. Jeho autorská výstava se setkala s úspěchem a vyvolala velký zájem, a to umělce motivovalo k objevování dalších výtvarných projevů.

Karel Dokoupil: Pohyblivá krajina 3D

"Narodil jsem se v Blansku, srdci Moravského krasu, kraje vápencových kaňonů a jeskyní."

SKÁLY

Úzkoprsé blízké skály,
mnohočetné záhyby temně osvícené,
zástěna předních mlýnů,
víra myšlenky v balvanu ukrytá.

Rostoucí keř z cizího světa,
paprsek odcházejícího léta,
červený, červený a žlutý,
lehký ovan a pád listí.

Kus průzračné modře,
rozrývající bělost skal,
mlčení nepřítomného davu,
tíha všeho padá na mou hlavu.

Pád do skal propastného ticha,
splývám konečně v nehybnosti,
s tím, co nahodile a plytce,
proklínal jsem svou přítomností.

Karel Dokoupil

V obrazech tohoto malujícího architekta se uplatňuje geometrie a matematické vztahy. Svá díla vždy předem pečlivě promýšlí a konstruuje. Na obrazech z posledních let se objevují také figurální motivy. Nejen o těchto tématech pohovořil Karel Dokoupil v rozhovoru pro galerii DioArt v rámci své blížící se autorské výstavy.

- Jaké byly Vaše začátky?-
Opravdu aktivně jsem začal malovat v roce 2009 – do té doby jsem pracoval jako architekt a čas byl pouze na kresbu a grafiku. Měl jsem štěstí, že jsem po třech letech malování narazil na tehdejšího galeristu Luďka Pavézku, který mi neváhal uspořádat výstavu. První výstava s názvem „Blue Sky“ byla na téma prostor, abstrahované krajiny; snažil jsem se používat čisté barvy. Poté následovaly další výstavy.

-Čemu konkrétně se v oblasti umění věnujete?-
V roce 2012 jsem po mnohých pokusech přišel na to, jak malovat třírozměrné obrazy s využitím reversní perspektivy. V dalším roce jsem už vystavoval deset 3D obrazů. Ohlas publika byl příznivý, důležité však bylo, že mě tato nová metoda natolik zaujala, že jsem od té doby nenamaloval už ani jeden dvourozměrný obraz.

-Máte nějaký umělecký vzor?-
Nemám, ale mých oblíbených malířů je celá řada: od renesančních malířů k René Magrittemu, Gioorgiovi de Chiricovi, Salvadoru Dalímu. Když jsem byl na škole, s oblibou jsem říkával, že pro mě malířství začíná kubismem, který mě tenkrát nejvíce oslovoval. Později to byl surrealismus, který otevíral úplně jiný svět – svět podvědomí a snů. Z našich malířů asi nejvíce obdivuji Jana Zrzavého, Toyen, Jindřicha Štýrského, ze současných umělců Borise Jirků, mého kamaráda Jana Exnara, ale i řadu dalších.

-V čem je Vaše umělecká tvorba specifická?-
Právě tvorbou 3D obrazů, která je, pokud vím, v ČR ojedinělá.

-Co ve své dosavadní kariéře považujete za za největší úspěch?-
Velkým povzbuzením pro mne bylo, když jsem v roce 2014 vystavoval v rámci Mezinárodního Film festivalu pro děti a mládež ve Zlíně svou první 3D klapku. Jednak vzbudila až nečekaný ohlas a významné pro mě samotného bylo, že jsem si poprvé uvědomil, že 3D efekt může fungovat i v malém formátu. Takže jsem z velkoformátů přešel také na menší a střední formát.

-Kterého obrazu si možná ceníte nejvíce; do takové míry, že byste se ho nikdy nedokázal vzdát?-
Dlouho to byla „Gotická Madona“ – opravdu jsem si téměř dva roky myslel, že ji neprodám, i když z mé tvorby vybočuje. Tak jsem si za ni řekl tak vysokou cenu, a ona se mi skutečně neprodala. Jsem rád. Ve Zlíně mám už od roku 2014 průběžně vystaveno několik obrazů v prostorách Sberbank. Když se pak prodal obraz „Vrsar 3D“, musel jsem si namalovat menší verzi podobnou tomu původnímu obrazu.

-Jaké motivy nebo témata se ve Vaší tvorbě promítají?-
Jsou to převážně krajiny – ať už z cest mnou absolvovaných, nebo iluzorních. Téměř ve všech případech se jedná o dodatečnou projekci vizuálních témat, která upravuji do „jedlé“ podoby. Díky dlouholeté praxi architekta jsem se trochu naučil vnímat prostor, a to se snažím využívat ve své práci. Kromě toho také dost čtu (ne beletrii, pozn. autora), což mi také pomáhá v teoretické oblasti. Tématem číslo jedna je pro mé pojetí tvorby prostor a jeho proměny v čase.

-Tvoříte obrazy i na zakázku?-
Dělal jsem reklamu 3D na kontejnerové popelnice s názvem „Walking Tainer“ pro firmu Elkoplast, která se prezentovala na výstavě této techniky v Mnichově. V současné době se rýsuje další možná práce na jiném tématu. Zajímavé by bylo najít investora, který by se zajímal o využití 3D obrazu pro reklamní účely.

-Na co jste se v poslední době soustředil nejvíce?-
Mým nedostižným snem je dostat se za hranici třírozměrného prostoru, na který je naprogramovaná naše představivost. Ovšem zachytit tvary nebo barevnost z tohoto jiného světa bohužel nelze.

-Co Vás ještě čeká, jaké máte plány?-
Dopředu si nic neplánuji. Když mi galerie DioArt nabídla v lednu 2016 uspořádat výstavu, rád jsem souhlasil. I když termín instalace již v dubnu mě trochu zaskočil – měl jsem v plánu realizovat některé další obrazy. Část z nich se mi však i za toto krátké období podařila dokončit.

Přijďte se na vlastní oči podívat na to, co dokáže spojení malby, Vašeho pohybu a prostoru. Vernisáž Karla Dokoupila s názvem Iluze v umění se koná ve čtvrtek 14. dubna 2016 v 18 hodin. Autor představí návštěvníkům svůj nejnovější projekt „3D obrazy“, které si žádají aktivní účast pozorovatele. Když se divák začne pohybovat podél obrazu, vytváří se iluze pohybu. Některé části z obrazu vystupují, jiné ustupují, překrývají se a mizí tak, aby se při zpětném divákově pohybu opět nečekaně objevily.

Na prodejní výstavu 3D obrazů Karla Dokoupila mohou návštěvníci zavítat od 15. do 28. dubna 2016.

Čeká na Vás netradiční vizuální zážitek!

3D obrazy Karla Dokoupila

Publikovala: Zuzana Bílá